Kolčakovo zlato

Osud „Kolčakova zlata“ – součásti zlatých rezerv Ruské říše, která se v roce 1918 dostala do rukou bílých – je jednou z nejznámějších a nejnapínavějších záhad ruských dějin 20. století. Na základě materiálů z amerických, britských a ruských archivů se historikovi Olegu Budnickému podařilo tuto záhadu vyřešit a vysledovat pohyb peněz získaných z prodeje zlata, které byly utraceny až do konce 50. let 20. století. Smyslem takového historického „vyšetřování“ není jen ukončit vleklé debaty o osudu „Kolčakova zlata“. Tento příběh slouží jako jádro, na kterém se „navlékají“ problémy historie bílého hnutí a jeho zahraničního financování, vztahu bílých a jejich spojenců, ruské „exilové diplomacie“, ruské emigrace a další. V konečném důsledku se jedná o další pokus o zodpovězení klíčové otázky ruských dějin 20. století: proč občanskou válku vyhráli rudí, a ne bílí. Oleg Budnitsky je doktor historických věd, profesor, ředitel Mezinárodního centra pro dějiny a sociologii druhé světové války a jejích důsledků na Národní výzkumné univerzitě Vysoké školy ekonomické, člen Evropské akademie; specialista na ruské dějiny druhé poloviny 19. – 20. století.