Takže hurikán. Jegor Letov: zkušenost s lyrickým výzkumem

Maxim Semeljak, hudební novinář a jeden z mnoha lidí, jejichž životní trajektorii navždy změnily písně Graždanské oborony, měl na knize začít pracovat s Jegorem Letovem v roce 2008. Plány však přerušila smrt hlavní postavy. Během uplynulých 13 let se Letov, jak si přál, stal folklórní postavou, která dala vzniknout citátům, sloganům a memům: k jeho odkazu se hlásí lidé nejrůznějších politických názorů a osobních přesvědčení, jeho fanoušků je nespočet, stejně jako interpretací jeho písní. „Takže, hurikán“ nabízí pohled zblízka a odpovědi z první ruky - knihu o osobních vztazích s GO a jejím vůdcem a zároveň o historii lásky a nenávisti postsovětského světa k nešikovnému muži v brýlích. Vztahy s přírodou a sousedy v Omsku, spojenectví s Eduardem Limonovem, předtucha smrti, první zahraniční turné, látky, fotbal, revoluce, neustálé hledání inspirace a pevný způsob řízení týmu. Na stránkách Semelyakovy knihy se Letov jeví jako živý člověk: vtipný, divoký a nevyřešený.