Žij, malá housenko!

Ema má moc ráda zvířata. Její krmítko pro ptáky na zahradě je vždy plné semínek pro ptáky. A doma má svou vlastní malou zoo ve skleněné nádobě. Jednoho dne, cestou ke kadeřnici, si všimne housenky v trávě. Ema si myslí, že housenka zmrzla, a vezme si ji s sebou, aby ji ohřála. Ale zvířata nesmí do kavárny, kam s maminkou chodí, a tak Ema housenku schová do velkého květináče u vchodu. Po rychlém soustu běží ke kadeřnici a ve spěchu Ema na svou housenku zapomene. A když si vzpomene, seskočí ze židle a spěchá zpět. Před očima se jí mihnou děsivé obrazy. Co když housenka zmrzne a onemocní? Co když vypadne z květináče? Co když ji srazí auto? Co když ji zakluje pták? A bude to ona, Ema, kdo za všechno bude moci! A tak se skloní nad květinou a v květináči nikdo není. Ema pláče a skrz slzy slyší hlas své matky. Její matka dřepí přímo na silnici. Před ní se po asfaltu plazí chlupatá housenka - celá a bez úhony!