Ženy

Charles Bukowski je jedním z největších amerických spisovatelů 20. století, autorem více než čtyřiceti knih, včetně románů, básní, esejů a povídek. Navzdory někdy šokujícímu naturalismu jsou jeho texty plné lyriky, ba až jakési sentimentality. Román „Ženy“ napsal na vlně popularity a obsahuje mnoho Bukowského charakteristických „triků“: sebeironii, hojnost sexuálních scén, energii zápletky. Hrdinovi knihy je 50 let, jmenuje se Henry Chinaski a je autorovým stálým alter egem. Román je sérií více než upřímných sexuálních scén, které spojuje to hlavní – hrdinova nekonečná láska k ženám, obdiv k nim a hrubě upřímný obdiv. Rebel a romantik, neochotný zapadnout do jakéhokoli rámce, pohrdající jakýmikoli pravidly – ​​to je obraz, který se vybaví každému, kdo čte knihy Charlese Bukowského. Ti, kdo slyší hudbu v jeho záměrně brutální próze a poezii, kdo rozeznávají poezii za maskou cynika a sprostého člověka, ho budou milovat navždy. Bukowskému se však zdálo, že mu záleží na tom, zda je slyšet. Šel si svou vlastní cestou, opovrhoval kultivovanými lidmi a kultivovaným, zženštilým uměním. „Zatímco muži sledují fotbal, pijí pivo nebo se poflakují na bowlingových dráhách, ony, tyto ženy, na nás myslí, soustředí se, studují, rozhodují se, zda nás přijmou, vyhodí, vymění, zabijí, nebo nás prostě opustí.“