Chuť po životě

Vincent van Gogh – geniální šílenec, který za života snášel opovržení uměleckých kritiků a naprosté nepochopení svých uměleckých kolegů, přesto byl po smrti uznáván jako velký umělec. Jeho malířský styl se zdál podivný a absurdní i obyvatelům Montmartru, zvyklým na tvůrčí experimentování. Ženy ho buď lhostejně odmítaly, nebo ho cynicky zneužívaly. Přátelé se mu posmívali. Rodina ho litovala... Van Gogh je námětem nejslavnějšího životopisného románu Irvinga Stonea, který se dočkal více než 30 vydání jen v jeho rodném jazyce a byl přeložen do 30 cizích jazyků. Při jeho psaní Stone podle vlastních slov „procházel jižní Francií, žil v psychiatrické léčebně, kde byl umístěn Van Gogh, a nakonec spal ve stejném pokoji a na stejné posteli v malém hotelu v Auvers v den výročí své smrti.“