Zámek

„Zámek“ je jedno z nejslavnějších děl Franze Kafky a jeden z nejhlubších filozofických románů 20. století. Spisovatel jej nedokončil a poprvé jej vydal až po jeho smrti v roce 1926 jeho přítel Max Brod. Děj „Zámku“ je absurdní, ale zároveň věrohodný: zeměměřič K. přichází do jisté vesnice a snaží se dostat na Zámek, kam se nesmí. Složitý systém byrokracie se zamotá do klubíčka, které je nemožné rozmotat, což znamená, že se na Zámek nedostanete, ať už jdete sebevíc oklikou. Satira na byrokratický systém je však jen jedním z podtextů románu. Celý umělecký prostor je omezen Vesnicí a nepřístupným Zámkem. Čas zde plyne iracionálně. „Zámek“ je v první řadě metaforou, skrze kterou lze vidět známky reality. Zámek je zcela specifický a zároveň je to přelud. Možná je cesta k němu cestou k Bohu a Vesnice je jen prototypem našeho pozemského světa?