„Jsem muž, mé místo je na zemi...“ Básnické překlady

Básnické překlady Borise Leonidoviče Pasternaka, největšího ruského básníka a nositele Nobelovy ceny, jsou součástí jeho uměleckého světa „jako milníky, které do jisté míry definují jeho vlastní tvůrčí cestu, protože Pasternak, posedlý láskou k básníkům, které překládal, dokázal toto velkolepé tvůrčí vzrušení zprostředkovat čtenáři,“ napsal literární kritik a Pasternakův současník A. Jevgeněv. Mezi takové básníky patří Shakespeare a Goethe, Byron a Shelley, Keats, Verlaine, Rilke a další. Podle Pasternaka má překlad smysl pouze tehdy, když zprostředkovává ducha díla a stejně jako originál působí spíše dojmem života než literatury: „Soulad s textem je příliš slabým spojením, aby zajistil účelnost překladu. Takové překlady nesplňují své sliby. Jejich bledá převyprávění nedávají představu o hlavní stránce tématu, které se zavazují reflektovat – o jeho síle.“