Čas, nebojácný umělec...

Jurij Levitansky, sovětský a ruský básník a překladatel, jeden z nejjemnějších textařů ​​20. století, se narodil v roce 1922 na Ukrajině. Po ukončení školy nastoupil na tehdy slavný IFLI – Moskevský institut filozofie, literatury a historie. Od druhého ročníku se dobrovolně přihlásil na frontu, účastnil se obrany Moskvy a od roku 1943 pravidelně publikoval ve frontových novinách. V poválečném období vydal několik básnických sbírek a věnoval se překladům. Mnoho Levitanského básní – „akvarely emocionálních prožitků“ (M. Lukonin) – bylo zhudebněno a stalo se z nich písně, včetně slavného „Dialogu u novoročního stromku“, který zazněl ve filmu „Moskva slzám nevěří“. Zlomem v básníkově tvorbě se stala kniha básní „Kino“ (1970), zařazená do tohoto vydání, která autorovi přinesla velkou slávu. Stejně jako následné sbírky „Den takový a takový“ (1976) a „Dopisy Kateřině aneb Procházka s Faustem“ (1981) byl i „Kinematograf“ napsán jako jedno dílo, postavené podle zákonů hudební kompozice. Současné vydání doplňují díla z knihy „Prázdné básně“ (1991), která vznikla v posledních letech jeho života a je uznávána jako jeden z vrcholů tvořivosti Jurije Levitanského.