Návrat Prášila. Vzpomínky na budoucnost

Tvůrčí odkaz Zikmunda Kržižanovského (1887–1950), pozoruhodného spisovatele, dramatika, filozofa, historika a divadelního teoretika, zůstal až donedávna široké veřejnosti neznámý. Žil v Moskvě, učil ve studiu Komorního divadla, pracoval v nakladatelství Sovětská encyklopedie, psal vědecké články, komerční scénáře, operní libreta a filmové scénáře (ačkoli jeho jméno nebylo uvedeno v titulcích), překládal a byl dokonce přijat do Svazu spisovatelů, ale jeho beletrie prakticky nikdy nebyla vydána. Básník Georgij Šengeli nazval Kržižanovského „zmeškaným géniem“. Situace se změnila na konci 80. a začátku 90. let: spisovatelova vdova uchovala jeho archiv a jeho díla byla konečně vydána. Jsou bizarní kombinací sovětské reality – fantazie, grotesky, satiry – a paradoxu. Kržižanovského próza je intelektuální a do značné míry experimentální, uchvacuje stylistickým mistrovstvím a originalitou dějových linií. Kdysi Gorkij obviňoval z „malomyslného myšlení“ a „malomyslných řečí“, dnes je Kržižanovskij uznávaným klasikem ruské literatury 20. století.