Imaginární nepřítel: Nevěřící a kacíři ve středověké ikonografii

Erby a vlajky zobrazující štíry, exotické turbany a čepice, zahnuté nosy, rudé vlasy, karmínové, černé nebo dokonce modré obličeje, nepřirozeně zkroucené pózy, obscénní gesta a zlomyslně agresivní grimasy. Umění středověkého Západu používalo mnoho znaků, které označovaly a odhalovaly nevěřící (Židy, muslimy i pohany), kacíře, další hříšníky a vyvrhele. Všichni byli spojováni s „otcem lži“ – ďáblem, ale i navzájem, jako by byli součástí globálního spiknutí proti křesťanské společnosti. Pohanští Římané byli někdy zobrazováni v židovských kloboucích a s pseudožidovskými nápisy na oděvu, Židé – v muslimských turbanech a muslimové byli obviňováni z uctívání idolů a vzývaní starověkých římských bohů. Ve své nové knize medievista Michail Maizuls ukazuje, jak se od 12. do 16. století konstruoval obraz nepřítele, jak fungovaly mechanismy stigmatizace v prostoru obrazů a na městských ulicích a jak se techniky, které se objevily ve středověku, přenášely do pamfletů, plakátů a karikatur New Age.