Transurfing reality. Fáze V: Jablka padají do nebe (2787)

Řízení reality: Je to opravdu možné? Ti, kteří si transurfing vyzkoušeli na vlastní kůži, s úžasem vyprávějí, jak se jejich myšlenky zhmotňují nepochopitelným způsobem a okolní realita doslova mění svůj vzhled před jejich očima. Například lidé se k vám z neznámého důvodu začnou chovat s větší sympatií. Dveře, které se dříve zdály beznadějně zavřené, se otevírají. Zároveň můžete pozorovat velmi kuriózní jevy: změnu „odstínu scenérie“ a „kruhy na realitě“, podobné kruhům na vodě. Vrstva vašeho světa obnovuje ztracenou svěžest: zmrzlina se vrací k té samé chuti z dětství a naděje opět nabývají rozkoše mládí. Hlavní je však charakteristický pocit vnitřní svobody - výsada žít v souladu se svým krédem. Jakkoli se to může zdát zvláštní, není zde žádná mystika - vše je skutečné. Proto se při kontrole přečteného v praxi pevně držte země, abyste se překvapením a radostí nespadli do nebe. Pro široké spektrum čtenářů. O čem kniha je Transurfing je umění řízení reality s využitím vaší svobody volby. Svět vždy odráží naši představu o něm. Člověk si může zvolit jakoukoli z možností vývoje současnosti a tím se ocitnout v požadovaných okolnostech. Abychom se to naučili, je nutné naučit se, jak najít vzájemné porozumění mezi duší a myslí, vytvořit si záměr a vyhnout se vlivu destruktivních kyvadel. Proč stojí za přečtení kniha Většina lidí, kteří četli „Transurfing“, poznamenává, že od prvních stránek tato kniha zcela převrací jejich chápání světa a role člověka ve vlastním životě. Nový pohled na realitu povzbuzuje čtenáře, aby se vědomě zaměřil na volbu, kterou v daném okamžiku učiní, a to skutečně změní jeho život požadovaným směrem. „Funguje to!“ - fráze, která se objevuje téměř ve všech recenzích knihy Vadima Zelanda. Pro koho je tato kniha určena? Kniha je velmi zajímavá pro mladší generaci a lidi středního věku, pro ty, kteří se zajímají o otázky filozofie, psychologie a fyziky, stejně jako o záhady vědomí a řízení reality. Proč se rozhodli ji vydat? Myšlenka „Transurfingu reality“ si rychle získala popularitu, když autor zveřejnil text na internetu. Četné recenze čtenářů, že to skutečně funguje, a také originální pohled na strukturu reality, se staly tím samotným impulsem, který přiměl nakladatelství k rozhodnutí vydat rukopis Vadima Zelanda. Od prvního vydání „Transurfingu reality“ uplynulo 10 let. Během této doby se prodalo asi 2 miliony výtisků. Kniha Vadima Zelanda byla přeložena do 21 jazyků a stále zaujímá přední místa v různých žebříčcích bestsellerů. O autoroviVadim Zeland: „Je mi přes čtyřicet. Před rozpadem Sovětského svazu jsem se zabýval výzkumem v oblasti kvantové fyziky, poté počítačovými technologiemi a nyní knihami. Žiji v Rusku. Podle národnosti jsem Rus, přesněji řečeno, ze čtvrtiny Estonec. Zbytek ale není důležitý, stejně jako toto všechno. Pokud jde o mé vlastní úspěchy, mohu jen konstatovat, že Transurfing funguje bezchybně. Ale nebudu propagovat svůj osobní život, protože poté přestane být osobní. Široká sláva se obrátí proti vám, pokud podlehnete pokušení a vylezete na piedestal, aby vás všichni viděli. Některé národy, například američtí Indiáni, mají přesvědčení, že pokud někdo okopíroval váš portrét (vyfotografoval), pak ukradl část vaší duše. To je samozřejmě jen pověra, ale nevznikla z ničeho nic. Produkt osobní kreativity lze šířit, ale osobnost se nikdy nemůže hromadně vyrábět. Když se zaujatí čtenáři ptají, „Kdo jste, Vadime Zelande?“, obvykle odpovídám: „Nikdo.“ Můj životopis nemůže a neměl by být zajímavý, protože nejsem tvůrcem Transurfingu, ale pouze „přenašečem“. Je nutné být skutečně nikým – prázdnou nádobou, abyste do tohoto starodávného Poznání, které otevírá dveře do světa, kde se nemožné stává možným, nevnášeli svá osobní zkreslení. Realita přestává existovat jako něco vnějšího a nezávislého – stává se zvládnutelnou, pokud dodržujete určitá pravidla. Tajemství, skryté pouze tím, co leží na povrchu, je tak grandiózní, že osobnost jeho nositele přestává mít význam. Možná si upřímný zájem zaslouží i strážci, kteří mi toto Poznání předali, ale i oni raději zůstávají ve stínu.“