Tichý tok Donu

Epický román Michaila Šolochova „Tichý Don“ je jedním z nejvýznamnějších a nejrozsáhlejších děl ruské literatury, které autorovi přineslo Nobelovu cenu a světovou slávu. Román byl opakovaně zfilmován a přeložen do mnoha jazyků. První tři svazky byly vydány v letech 1928-1932, kdy mladému autorovi ještě nebylo třicet let, čtvrtý svazek - v roce 1940. Děj „Tichého Donu“ se odehrává na pozadí zlomových okamžiků v dějinách Ruska - první světové války a občanské války, které změnily nejen starobylý způsob života donských kozáků, ale i vzhled celé země. Román plně vyjadřuje jedno z hlavních témat Šolochovovy tvorby - válku jako bratrovražedné masakrování, odporující lidské přirozenosti. „Hlavní postavou jeho děl,“ napsal o Šolochovovi finský spisovatel Martti Larni, „je sama pravda... Život vidí a vnímá jako realistické drama, v němž je hlavní role dána lidstvu. To je jedno z vysvětlení jeho celosvětové slávy.“