O fotografování

Sbírka esejů Susan Sontagové s názvem O fotografii se poprvé objevila jako série esejů v New York Review of Books v letech 1973 až 1977. V knize, která ji proslavila, Sontagová dospěla k závěru, že široké používání fotografie vede k nastolení vztahu „chronického voyeurismu“ mezi člověkem a světem, v důsledku čehož se vše, co se děje, začíná nacházet na stejné úrovni a nabývá stejného významu. Hlavním paradoxem fotografie je podle Sontagové to, že člověk, který snímek pořizuje, nemůže do dění zasahovat, a naopak, pokud se nějaké události účastní, není již schopen ji zaznamenat ve formě fotografického obrazu.