Sikhové sbírají brusinky v Kanadě

„Sběr brusinek sikhy v Kanadě“ lze vnímat jako druh novely. Vyprávění ve třetí osobě (přes rameno fiktivní hrdinky) osciluje mezi biografickým vyprávěním a přímočarou fikcí. Vládne zde duch anachronismu a rozpoznatelné tváře a situace se prolínají s fiktivními. Kniha je tvořena miniaturami: dětství v Leningradu v padesátých letech, proběhlé ve znamení (cizí) nostalgie, různé moskevské vzdělávací instituce a avantgardní předtuchy šedesátých let, realita emigrace, prokládaná dokumentárními materiály, jako jsou ústní paměti jiných lidí nebo novinové reklamy, a dokonce i úvahy, a někdy i parodie, na literární či akademická témata. Zájem autorky se soustředí na prchavé kulturní detaily, které dodávají každé epoše nezapomenutelný nádech. Próza Jeleny Tolstayové připomíná modernistickou ornamentiku a její paradoxní vtip pomáhá udržet si určitý odstup od toho, co se zdá být autobiografickou zkušeností.