Sabanejevův most

V roce 1941 vstoupili Němci do Oděsy. Sedmiletý Michail Brodskij a jeho matka sledovali, jak vojenská kolona pochoduje od Sabanějevova mostu k Gogolově ulici středem silnice. To byl konec jeho dětství. Brzy se ho nacistický důstojník během výslechu pod hrozbou pistole snažil přesvědčit, aby se přiznal, že je Žid – a pak ho i s matkou přestěhovali na „dobré místo, kde nebudou bombardovat“. Pak tu byly těžké roky okupace, dlouho očekávané vítězství, sovětská škola, nová rodina, společný byt, moskevské umělecké prostředí, výlet do Rigy, vícebarevné kuličkové pero jako vrcholný sen, vysoká škola, první láska, Stalinova smrt, Berijovo zatčení, práce v továrně, dovolená v Gurzufu, přátelství s uměleckou bohémou, neustálé služební cesty a cestování po celé zemi, tání, 22. sjezd KSSS, let prvního člověka do vesmíru, éra Brežněvovy stagnace, perestrojka a nakonec pád Sovětského svazu a začátek zcela jiného života. Úžasná kniha pamětí, která by dala zabrat jakémukoli beletristickému románu.