Ruská kultura

„Ruská kultura“ je poslední, posmrtně vydaná kniha významného ruského filologa a akademika Dmitrije Lichačeva. Je to jeho „závěť“, vyvrcholení mnohaletých reflexí ruské a světové kultury – a samotného Ruska: ohromující, dualistické a neustále hledající extrémy.

Budoucí akademik se narodil před revolucí, v roce 1906. Celé Rusko 20. století je vryto do jeho paměti – od „řemeslníků a baletek“ carské éry přes stalinismus, blokádu Leningradu až po „tání“. Rusko znal celé století, ale píše, jako by žil tisíc let, a jeho historii shrnul do jediného bodu: jeho kniha staví Jaroslava Moudrého do kontrastu s Puškinem, Dostojevského se Sergejem Radoněžským, malíře ikon Dionysia s Ivanem Hrozným. Přesto se Lichačev při pohledu do minulosti vždycky snaží najít odpovědi na současnost – a volá po zodpovědnosti za ni.

Autor píše o literatuře a jazyce, malířství a architektuře, o národním charakteru Rusů – a o kultuře jako „holistickém prostředí“, z něhož nelze odstranit jednu část, aniž by se zničil celek. Nejde však o chladné cvičení v erudici, ale o zamyšlení nad dobrem a zlem, jednotlivcem a davem, svobodou v době krutosti a nezištností svědomí – myšlenku vedenou hlubokým morálním smyslem.

Kniha si klade za cíl pomoci každému čtenáři získat pocit sounáležitosti s velkou ruskou kulturou – a ještě víc. Je to skutečný manifest humanismu – a tvrzení, že kultura je, slovy autora, silnější a potřebnější než „armáda tanků“.