Revoluce a muzea. Osudy moskevských starobylých orientálních sbírek (1910–1930)

Kolektivní monografie, založená na rozsáhlém archivním materiálu, zdůrazňuje málo známé stránky historie světoznámých staroegyptských a blízkovýchodních sbírek Státního muzea výtvarných umění A. S. Puškina, spojených se jmény vynikajících ruských vědců a sběratelů: V. S. Goleniščeva a N. P. Lichačeva. Historie sbírek, jejich studium a boj o ně se odehrává na pozadí víru revolučních událostí v Rusku a protagonisty jsou významní orientalisté (B. A. Turajev, V. S. Goleniščev, M. V. Nikolskij, V. K. Šilejko, V. I. Avdijev, V. V. Struve), vynikající muzejní pracovníci a sběratelé (I. V. Cvetajev, V. K. Malmberg, N. P. Lichačev, N. I. Romanov, H. Ibscher), ale i mnozí tvůrci stříbrného věku (A. Bělý, Vjač. Ivanov, M. Sabašnikova/Vološina, Ellis atd.) a další významné osobnosti bouřlivé éry velkých změn a ještě větších obětí (R. Steiner, bratři A. A. a P. A. Florenští). Vyprávění se soustředí na život a kontroverzní dílo talentovaného a ambiciózního ruského egyptologa V. M. Vikentiev (1882-1960), který se vůlí osudu ocitl v exilu, a proto je ruským historikům vědy téměř neznámý. Ve 20. letech 20. století se jako jeden ze zakladatelů Anthroposofické společnosti stal zakladatelem unikátního Muzea-institutu klasického Východu v Moskvě a v Káhiře až do své smrti působil jako univerzitní učitel a hrál důležitou roli ve vzdělávání národních pracovníků. V dodatku jsou publikovány nové archivní materiály, které autoři studovali a komentovali. Práce byla realizována v rámci projektu RSF „Klasický Východ: kultura, světonázor, tradice studia v Rusku (na základě památek ze sbírky Státního muzea výtvarných umění A. S. Puškina a archivních pramenů)“.