Proto jsem přežil. Příběh italského svědka holocaustu

Srdcervoucí příběh nejslavnějšího italského přeživšího holocaustu - o hrůzách Osvětimi, ztrátě celé rodiny a jeho cestě za novým životem. 1938. Osmiletý Sami Modiano z židovské obce na Rhodosu, okupované Mussoliniho vojsky, se poprvé dozvídá, že se liší od všech ostatních: je vyloučen ze školy a už mu není dovoleno studovat. O několik let později se ostrov dostane pod nacistickou kontrolu a obec je deportována do Birkenau, nejstrašnějšího vyhlazovacího tábora Osvětim. Dvanáctiletý chlapec musí snášet odloučení od své sestry a sledovat, jak jeho otec pomalu mizí. A sám musí přežít nelidské podmínky... Poté, co Sami přežil "pochod smrti" a uprchl z tábora, se ocitá na frontové linii se sovětskou armádou. A pak se pěšky vydává do Itálie – jen aby si uvědomil, že už nemá domov: téměř celá židovská komunita na Rhodosu zahynula v pekle koncentračních táborů... Po letech putování a dřiny chápe, že jediný způsob, jak se vyrovnat se svou minulostí, je vzpomínat. A mluvit jménem těch, jejichž hlasy byly navždy umlčeny. „K tomu je moje kniha. Abych udržela při životě památku těch, kteří zahynuli v plynových komorách a nepřežili ledové noci Osvětimi. Teď mluvím za ně.“ ------------------------------- „Ten den byl jako ztráta mé nevinnosti: Ráno jsem se probudil ještě jako dítě a šel spát už jako Žid.“ Takto vzpomíná Sami Modiano, přeživší holocaust, na den, kdy byl vyloučen ze školy na Rhodosu kvůli rasovým zákonům. To byl jen první krok k hrůze. Sami byl ve skutečnosti jedním z 2 500 Židů z rhodoské komunity deportovaných do Birkenau. A jedním z mála přeživších. „Proč já?“ ptá se znovu o sedmdesát let později. Jedinou odpovědí je vyprávět. Abych nezapomněl.“ — Corriere de la Sera