Naváděcí neuron: Jak naše mozky řeší prostorové problémy

Navigační dovednosti jsou hluboce zakořeněny v naší biologii. Schopnost navigace na velké vzdálenosti dala Homo sapiens v pravěku evoluční výhodu, která mu umožnila prozkoumávat nejodlehlejší kouty planety. Schopnost navigace je úzce spjata s dalšími důležitými kognitivními funkcemi, jako je abstraktní myšlení, představivost a paměť. Michael Bond spojuje nejnovější výzkumy v psychologii, neurovědách, etologii a antropologii a uvádí příklady lidí, jejichž profese nebo zaměstnání zahrnují navigaci – orientačních sportovců, pilotů, dobrovolníků v pátracích a záchranných službách, kartografů, urbanistů a dalších. Výsledkem je fascinující ponor do lidské navigace v přírodním i zastavěném prostředí se zvláštním důrazem na neurobiologické základy této základní dovednosti. „Skutečnost, že se tak často neztrácíme, je něco jako zázrak. Svět kolem nás je nekonečně složitý a přesto se v něm většina z nás dokáže orientovat. Dokážeme se orientovat v neznámých ulicích s určitým směrem, zkratkami si vytvářet nové trasy a pamatovat si místa, kde jsme byli jen jednou, i po letech. To jsou úžasné výkony. Jedním z cílů této knihy je vysvětlit, jak to děláme: jak naše mozky vytvářejí kognitivní mapy, které nám pomáhají orientovat se i v neznámých místech. Ale co je důležitější, jde o náš vztah ke světu, o to, jak naše chápání světa kolem nás ovlivňuje naši psychologii a chování.“ (Michael Bond)