Nástupce: Příběh Borise Němcova a země, jejímž prezidentem se nestal

„Nástupce“ je kniha o Rusku, jaké mohlo být. Michail Fishman si za hlavní postavu vybírá Borise Němcova, protože jeho osud se podle autora „ukázal být neoddělitelně spjat s osudem Ruska. Společně začali svou cestu a společně ji i kráčeli.“ Němcov začíná svou politickou činnost jakoby náhodou, podporuje svou matku a vystupuje proti výstavbě jaderné elektrárny ve svém rodném Gorkém. Němcov, vědec, vzděláním fyzik, se nikdy nesnažil angažovat v politice a dostal se do ní díky svému charismatu a absenci servilnosti vůči jakékoli autoritě. Zároveň ho v protijaderném protestu podporuje Andrej Sacharov, zosobnění disentu. Později se Němcov stává důvěrníkem Jelcina, který byl v 90. letech již v liberální části populace pevně spojován se svobodným, demokratickým a suverénním Ruskem. Přesně takové Rusko chtěli vidět lidé, kteří Jelcina zvolili za prezidenta. Takto ho chtěl vidět i Němcov, který věřil, že svoboda je jediná možná cesta, cílová čára s jasným cílem. Kdy se tedy Rusko s těmito myšlenkami rozloučilo? A rozloučilo se navždy? O tom mluví Michail Fishman ve své knize, která je zároveň biografií Borise Němcova a historií Ruska za posledních 30 let.