Poezie stříbrného věku

Analogicky s Puškinovým zlatým věkem bylo období konce 19. a začátku 20. století nazýváno stříbrným věkem a bylo poznamenáno objevením se nebývalého množství zářivých jmen v ruské poezii: Balmont a Brjusov, Gippius a Merežkovskij, Sologub a Annenský, Blok a Achmatovová, Gumilev a Mandelštam, Cvětajevová a Pasternak, Jesenin a Majakovskij a desítky dalších. Tato éra však dala vzniknout nejen velkému množství básnických talentů. Stříbrný věk se vyznačoval zvláštním romantickým světonázorem, úžasnou atmosférou, která se stala odrazem duchovního vzestupu a nových trendů, které ovlivnily jak ruskou literaturu, tak ruské malířství, filozofii, hudbu a divadlo – byla to skutečná „kulturní renesance“, jak napsal Nikolaj Berďajev. Tato sbírka dostatečně podrobně představuje nejvýznamnější básníky stříbrného věku, jejichž dílo obstálo ve zkoušce času a stalo se majetkem nejen minulé epochy, ale i součástí pokladnice ruské literatury jako celku.