Za hranicemi dobra a zla

„Za hranicemi dobra a zla“ (1886) je přelomové dílo Friedricha Nietzscheho, které předchází závěrečnému, nejintenzivnějšímu období jeho tvorby, jež se vyznačuje shrnutím filozofických výsledků předchozích lidských dějin a předvídáním nejdůležitějších sociálních a duchovních srážek dvacátého století. Myšlenka nadčlověka, formulovaná v knize „Tak pravil Zarathustra“, je v Nietzscheho novém díle rozvinuta v podobě vybroušených analytických aforismů, které soustřeďují autorovu ostrou kritiku modernity – její filozofie, vědy, umění, politiky a především morálky. Na stránkách tohoto prorockého díla, ne náhodou s podtitulem „Předehra k filozofii budoucnosti“, německý myslitel předpověděl nadcházející rozpad evropské spirituality, „povstání mas“ s následnou vládou „přicházejícího chaosu“, srovnání jednotlivce pod vlajkou všeobecné rovnosti lidí, grandiózní boj o ovládnutí světa a totalitarismus jako důsledek demokratizace Evropy. Nevyhnutelnost těchto událostí a jevů je podle Nietzscheho diktována tyranskou „otrockou morálkou“, která otrávila jeho dobu a nad kterou volá po filozofech budoucnosti, kteří budou schopni, jak to vidí, stát nad dobrem a zlem. ...