Šaty

V matematice a logice existuje metoda zvaná reductio ad absurdum neboli „redukce k absurditě“ – technika, pomocí které se prokáže neudržitelnost názoru takovým způsobem, že se objeví rozpor sám o sobě nebo v důsledcích, které z něj vyplývají. Jérôme de Verdières ve své knize „Šaty“ aplikoval tuto metodu na moderní dobu a výsledkem byl román plný ostrých dialogů, francouzského humoru, ironie a grotesky – skutečný triumf absurdity. Dá se s jistotou říci, že Jérôme pokračuje v tradici Eugena Ionesca a Samuela Becketta s přímými odkazy na „Plešatou soprán“ a „Nevolnost“ od Jeana-Paula Sartra. Děj: Jednoho večera, než Isabelle prostírá stůl, dává svému manželovi šaty. Chce, aby si je Jean-Pierre oblékl k večeři. On nechápe – je to špatný vtip, je jeho žena nemocná, nebo se svět tolik změnil? Brzy ale dorazí hosté a každá minuta se počítá. Jean-Pierra čeká série fantasmagorických zvratů: květované šaty v krabici, vyděšení hosté, pokus uškrtit sousedku (stejnými šaty). Ale o tom později. Jérôme de Verdières zpochybňuje přiměřenost toho, co se děje ve světě, a zkoumá vztahy párů, zesměšňuje jak blažené progresivisty, tak zachmuřené konzervativce. 18+, protože postava je nervózní a hodně kouří*