Petrohrad

Andrej Bělyj (Boris Nikolajevič Bugajev) (1880 - 1934) byl jednou z klíčových postav stříbrného věku, symbolistickým spisovatelem, mystikem a experimentátorem. V jeho stejnojmenném románu je Petrohrad mučivý a podmanivý, město snové, město halucinující a zároveň protagonista díla. Lidské osudy se střetávají na pozadí majestátní architektury. Revolucionář Nikolaj Apollonovič Ableuchov je pověřen hrozným úkolem: zavraždit svého otce, senátora. Podle autora je to závěrečný akord petrohradského mýtu, který po celé století vytvářeli géniové ruské kultury: Puškin, Gogol, Dostojevskij a Merežkovskij. Bělyj popisuje město na Něvě jako symbol nejistého stavu Ruska na počátku 20. století. Román měl původně název „Nalakovaný kočár“ a název „Petrohrad“ autorovi navrhl Vjačeslav Ivanov. Text je psán rytmickou prózou, připomínající poetické tropy. Nabokov nazval román třetím mistrovským dílem světové literatury 20. století – po Joyceově Odysseovi a Kafkově Proměně. Toto vydání obsahuje kompletní, neupravenou verzi románu.