Pozor na medvěda!

Kniha obsahuje dvě krátké pohádky od německé umělkyně Daniely Kulotové: „Jak odešla malá myška z domu“ a „Pozor na medvěda!“. Mladí čtenáři, respektive posluchači, se v hlavních postavách snadno rozpoznají, a proto se upřímně vcítí do dobrodružství postav a z celého srdce se budou radovat z nečekaných, ale šťastných konců. V pohádce „Jak odešla malá myška z domu“ si jednoho dne malá bílá myška myslela, že si jí rodiče nevšímají. A zdálo se, že si její nejlepší kamarádi hrají dobře sami, bez něj. Myška se urazila na celý svět a rozhodla se odejít z domova daleko, aby žila někde úplně sama. Sebrala si nejnutnější věci a hrdě odešla před svými udivenými rodiči a přáteli. Vykopala a zařídila si díru a tam bylo všechno v pořádku, jen bez maminky a tatínka se nějak zarmoutila. Naštěstí rodiče Myšky našli dobrou cestu z této situace a všechno dobře skončilo – velkým čajovým dýchánkem a dortem. V pohádce „Pozor na medvěda!“. Malá myška a její kamarádi, když jednoho rána přišli na svou oblíbenou mýtinu, spatřili tam něco neznámého a zvláštního. Při bližším zkoumání se ukázalo, že to byl medvěd spící pod stromem. Kamarádi se ostražitě podívali na chlupatou příšeru, její obrovské tlapy, tlusté břicho a huňatou srst. Taková příšera musí být velmi nebezpečná a zlá - pomysleli si. Byli si jisti, že kdyby se medvěd probudil, určitě by je snědl. Ale zrovna když se chystali utéct, medvěd se probudil, popadl je všechny do náruče a... vrčel: "Mám takový hlad!", posadil je vedle sebe a nabídl jim lahodnou večeři. Byl to skvělý piknik a Malá myška a její kamarádi si našli nového kamaráda. Tyto jednoduché příběhy dají rodičům důvod, aby si se svým tříletým nebo čtyřletým dítětem promluvili o zážitcích, které jsou pro něj v této fázi života důležité. Například, cítí se někdy osamělé a opuštěné? Proč se to děje a co lze udělat, aby to zmizelo? Stává se, že se mu něco neznámého a cizího zpočátku zdá velmi děsivé, ale pak se ukáže, že vůbec není tak, a dokonce naopak? Dítě se naučí, že není jediné, kdo takové pocity prožívá, že je to normální, stává se to každému a není se absolutně čeho bát.