Jedna a v pořádku

V současné společnosti dominuje myšlenka individualismu, ale osamělost je přitom často vnímána jako osobní selhání. Objevujeme v sobě touhu po svobodě i blízkosti zároveň, což názorně ukázala zkušenost izolace během pandemie. Ve svých esejích se německý spisovatel a novinář Daniel Schreiber dívá na tento zdánlivý paradox, přičemž se odvolává na díla filozofů (od Aristotela a Michela Foucaulta po Hannah Arendtovou a Gillese Deleuze), beletrii (od Jane Austenové po Annie Ernauxovou), aktuální výzkumy praktikujících psychoterapeutů a dokonce i populární sitkomy. A dospívá k nadějné myšlence, že vytváření hierarchií z životních modelů možná není ten nejlepší nápad a že slovu „osamělost“ neodpovídají jen temné tóny.