Opice si jde pro jeho lebku

Jurij Dombrovskij (1909–1978) – romanopisec, básník, „velká osobnost epochy“, který prošel několika zatčeními a tábory. Autor románů „Opice si přichází pro svou lebku“, „Strážce starožitností“ a „Fakulta zbytečných věcí“. Jean-Paul Sartre ho nazval „posledním klasikem 20. století“. Jurij Dombrovskij začal psát román „Opice si přichází pro svou lebku“ v roce 1943, v roce 1949 byl text spolu s autorem zatčen, vydán až po Stalinově smrti. Místo a čas – jistá evropská země v předválečných a poválečných letech, zasažená fašismem, kde „všechno živé, inteligentní, myslící je prohlášeno za podrobené zničení“. Hans Maisonnier, novinář, syn antropologa, následuje svého otce ve snaze odolat katastrofě, která by několik let po druhé světové válce mohla svět znovu uvrhnout do temnoty. „Opičí tlapa visí nad Evropou... Pokud to půjde stejným tempem, tak za měsíc přijde do kanceláře vašeho ústavu živý pithecanthropus pro svou lebku, ale v rukou už nebude mít kyj, ale kulomet. A tak přijde opice a tři intelektuálové sedí v křeslech, kouří dýmky a diskutují o přátelství Schillera a Goetha...“