Moje divadlo

Nikolaj Ciskaridze je výrazná, charismatická osobnost, jejíž erudice, nezávislost a ostrost úsudku promění každé vyjádření v událost. Autobiografie Můj divadlo vznikla na základě deníku z let 1985–2003. Je to živé vyprávění o sobě, o době a o baletu, plné jemné ironie, humoru a občas i smutku. Vzpomínky: dětství, rodina, Tbilisi a Moskva, studium na choreografickém učilišti, rozpad SSSR, osamostatnění Gruzie; pozvání do Velkého divadla, složitý začátek kariéry, turné po celém světě; uznání v profesi, ale přitom neustálé překonávání sebe sama, okolností a četných překážek; radost z tvorby, navzdory intrikám nepřejícných lidí. Životní příběh se na stránkách knihy rozvíjí jako detektivka. Na pozadí tohoto víru událostí vzniká obraz zanikajícího Velkého divadla konce 20. století. Vykreslují se přesné, v mnoha ohledech nečekané portréty známých osobností, s nimiž se autorovi poštěstilo či nepoštěstilo setkat. Mezi hrdiny a anti-hrdiny knihy patří: Pestov, Grigorovič a Peti, Semjonova a Ulanova, Maximova a Vasiljev, princezna Diana a Ševardnadze, Givenchy a Westwood, Baryšnikov a Voločkova, Švydkoj, Filin a mnoho dalších. A posoudit: kdo je kdo – je výsadou čtenáře. Kniha je určena nejširšímu publiku. Značná část fotografií je publikována poprvé.