Srdce mi poskakuje a směje se

Dunne je úplně obyčejná dívka. Žije ve Švédsku, chodí do první třídy, školu má moc ráda a jako každá dívka má nejlepší kamarádku. Dunne se považuje za šťastnou: má dokonce zápisník s názvem „Můj šťastný život“, kam si zapisuje, kdy a proč byla šťastná. Postupně se ale Dunne dozvídá, že se v životě stávají věci, které vás opravdu zarmoutí. Například se nejlepší kamarádka může přestěhovat do jiného města. Táta si možná nepřeje, aby si Dunne pořídila morčata. A ukáže se, že se se spolužáky můžete pohádat kvůli maličkosti. Zpočátku je Dunne velmi rozrušená. Pak ale pochopí, že se dá napravit hodně věcí: usmířit se s klukama, navštívit nejlepší kamarádku a dříve či později se prasata objeví... Může se stát cokoli a štěstí někdy není úplné, ale teď Dunne ví jistě: její život je navzdory všemu nejšťastnější. Je pozdní večer, ale Dunne stále nemůže usnout. Někteří lidé v takových případech počítají ovečky, ale ona ví, že ne! Dunne počítá, kolikrát už byla šťastná. Jako když jí bratranec Svante jako dítěti daroval skutečnou živou žábu. Nebo když se jí poprvé podařilo uplavat tři záběry, aniž by se utopila. A když dostala školní batoh. A jak byla šťastná, že jde do první třídy! Na tento okamžik čekala celý život. Léto se vleklo nesnesitelně dlouho – a to jen proto, že se tak netrpělivě chystala do školy.