Foucaultovo kyvadlo: Román

Po vydání světového bestselleru „Jméno růže“ (1980), který proslavil slavný film, se italský historik, estetik a strukturalista Umberto Eco ocitl v obtížné situaci. Jak dosáhnout takových výšin podruhé? Jak napsat stejně úspěšnou knihu pro různé čtenáře, erudované i nezasvěcené? Knihu živou i moudrou, sardonickou i něžnou? Autor riskl – a potvrdil předchozí rekord. „Foucaultovo kyvadlo“ (1988) se stalo neméně slavným než „Jméno růže“ a film podle něj nevznikl jen proto, že to sám autor velkému Stanleymu Kubrickovi nedovolil. Na těchto stránkách se setkávají redaktoři milánského nakladatelství, templáři, kněží voodoo a antifašističtí partyzáni. Zmíněni jsou i legendární templáři, tajní mistři světa, ale jen pro připomenutí: historie je spolehlivá, když je jejím základem nezpochybnitelný dokument. Všechno ostatní je hra. Hra, která může být nebezpečná.