Přednášky o umění

John Ruskin (1819–1900) byl slavný anglický historik a teoretik umění, básník, publicista, autor prací o etice, estetice a přírodních vědách a sociální reformátor. V jeho univerzálním systému existují umění a architektura v úzkém spojení s morálkou, náboženstvím, lidským životem a v konečném důsledku s přírodou, zatímco průmyslová revoluce a kapitalizace společnosti jsou stejně destruktivní pro životní prostředí, lidské duše a tvůrčí proces. Dějiny umění, jak je interpretuje Ruskin, se nejméně podobají akademickému kurzu, ale on byl prvním profesorem výtvarného umění na Oxfordské univerzitě a svými projevy „naplněnými ohnivou vášní a úžasnou hudbou“ dal „hluchým… slyšet a slepým vidět“, jak uvádí svědectví jeho studenta Oscara Wilda. Pojednání „Sedm světel architektury“ (1849) a „Přednášky o umění“ (1870), která jsou součástí této knihy, jsou alfou a omegou umělecké kritiky Johna Ruskina, originálního a někdy paradoxního myslitele, jehož uvažování je podmanivé přesností jeho postřehů.