Tábor a literatura: Svědectví o gulagu

Jedním z hlavních důsledků gulagu je ztráta známých humanistických a kulturních referenčních bodů, nedostatečnost předchozích kategorií myšlení a řeči novým okolnostem katastrofy. Autobiografie, deníky a příběhy přeživších se snaží přeložit tuto fyzickou a psychologickou zkušenost utrpení do jazyka literatury, ale znovu a znovu narážejí na tu či onu obtíž. Kniha Renate Lachmann nabízí literární analýzu velkého korpusu svědeckých textů o gulagu: od Jevgenije Ginzburgové, Alexandra Solženicyna a Varlama Šalamova až po Julije Margolina a Karla Steinera. Zkoumá se také táborové téma v dílech spisovatelů pozdějších generací, zejména Danila Kiše a Oliviera Rolina. Na jakých formálních principech je založena poetika táborového psaní? Jaký je vztah mezi dokumentárním a uměleckým v těchto textech? A jaké poznatky o člověku a lidstvu se nám tato literární tradice snaží odhalit? Při hledání odpovědí na tyto otázky autorka nabízí vlastní interpretaci slavných táborových textů a zároveň dává slovo samotným obětem gulagu.

Renate Lachmannová je slavistka, kulturní historička a autorka knihy „Diskurzy fantastického“, kterou vydalo nakladatelství NLO.