Králíci a hroznýši

Podobenství „Králíci a hroznýši“ bylo, stejně jako většina Iskanderových mistrovských děl „sovětského“ období, napsáno „do šuplíku“, poprvé vydáno v zahraničí a teprve v roce 1986 se dostalo na soud ruských čtenářů – a způsobilo skandál srovnatelný jen s celoživotními vydáními Saltykovových-Ščedrinovy ​​žíravé pohádky. Na čem je založena moc mocných hroznýšů nad naivními, prostoduchými králíky? Na strachu – oslepujícím, iracionálním, paralyzujícím strachu. Na čem je založena představa zuřivě statečného králíka, který se pokusil tuto krvežíznivou moc odhodit? Na prostém popření strachu – koneckonců, jak lze zastrašit ty, kteří v zásadě nemají co ztratit? Ale proč jsou králíci s takovou revoluční myšlenkou ještě nespokojenější než jejich plíživí se páni a kati? Možná je to proto, že oni sami, zvyklí žít v „malé, ale okouzlující nespravedlnosti“ krádeží a úplatků, se změny moci bojí mnohem více než možnosti být sežráni?