Kritika čistého rozumu. Kritika praktického rozumu. Kritika síly úsudku.

Immanuel Kant je největším filozofem Nového věku, zakladatelem klasické německé filozofie. Kantovo spektrum profesních zájmů bylo neobvykle široké. Rozvinul teorii původu sluneční soustavy, studoval zemětřesení a přednášel fyziku a geografii. Nejvýznamnějšími Kantovymi díly, která způsobila skutečnou revoluci v oblasti myšlení, jsou však tzv. „Kritiky“, zahrnuté v tomto vydání: „Kritika čistého rozumu“ (1781), „Kritika praktického rozumu“ (1788) a „Kritika soudnosti“ (1790). Tato díla do značné míry určila další vývoj filozofického myšlení a ovlivnila názory Schillera, Goetha, Schellinga, Hegela, ale i ruských myslitelů 19. a 20. století a dodnes zůstává odkaz Immanuela Kanta neocenitelným zdrojem podnětů k zamyšlení v oblasti epistemologie, morální filozofie a umění.