Conquistadoři. Nová historie objevení a dobytí Ameriky

Během několika málo desetiletí od prvního přistání Kolumba na malém karibském ostrově v roce 1492 Španělsko ovládlo tucet moderních amerických států a podmanilo si dvě z nejmocnějších civilizací kontinentu, aztéckou a inckou říši. Hernán Cortés, Francisco Pizarro a další dobyvatelé, kteří na těchto expedicích usilovali o slávu a bohatství, se zapsali do historie jako vzory kulturní arogance, bezuzdné chamtivosti a často iracionální krutosti. V jejich činech toho bylo mnoho, ale to nebyla jediná motivace těchto prvních opravdových evropských kolonizátorů. Byli nositeli středověké kultury rytířských románků, měli složité představy o právech, věrnosti a mezích královské moci, vyznávali křesťanskou víru, v níž se vysoce učené koncepty a apokalyptická proroctví kombinovaly s lidovými pověrami, a nikdy by nemohli dosáhnout svých vítězství bez energické podpory mnoha domorodců. Mexický historik Fernando Cervantes, sám přímý potomek jednoho z conquistadorů, si dal za cíl rozeznat za klišé a mýty o španělské kolonizaci skutečný kontext, bez kterého je tehdejší svět z odstupu více než 500 let téměř nepochopitelný. Analyzuje deníky, dopisy, kroniky a první pojednání o lidských právech v historii a snaží se oddělit fakta od sebepropagace, touhy pomlouvat konkurenty, pokusů o dosažení určitých politických rozhodnutí od královského dvora a staletých snah zahraničních - především nizozemských a anglických - autorů prezentovat Španěly v co nejnepříznivějším světle. Tato kniha vás nutí přemýšlet o tom, jak se píší dějiny, a vrhá zcela nové světlo na události, které proměnily personální unii malých evropských monarchií v jednu z největších říší všech dob.