Klára a jedenáct babiček

Klárin dědeček Tomáš je kominík. Jednoho ne zrovna krásného dne spadne ze střechy a ocitne se na několik měsíců upoután na lůžko, a Klára tak najednou zůstane sama. „Soucitná“ sousedka se ukáže jako zlá a chamtivá a právě s ní začíná Klárina tragikomická cesta po domech různých, většinou osamělých dam, starých kamarádek a Tomášových milenců. Všichni brzy pochopí, že není tak snadné starat se o jednu malou holčičku s poměrně velkým nosem a vášní pro hru na klavír. Každá z jedenácti „babiček“, u kterých Klára nějakou dobu žije, má z vůle osudu svou zvláštní představu o tom, jaký by měl být život malé holčičky. Olga Černá vypráví příběh svých hrdinů formou dopisů, které si Klára a její dědeček píší. A také kresby, výstřižky z novin, pohlednice z cest – to vše dodává knize upřímnost a pomáhá vidět za jednoduchým, nekomplikovaným jazykem korespondence mezi malou holčičkou a starším mužem jejich nevyřčené zážitky, obavy a naděje.