20. století: Práce s minulostí. Praxe přechodné spravedlnosti a politika paměti v bývalých diktaturách. Německo, Rusko, střední a východní Evropa.

V procesu civilizace existují vzácné okamžiky, kdy, jak říkají Němci, nastává Stunde Null, nulová hodina – čas, kdy dějiny mohou začít znovu. Ve 20. století taková doba nastala vícekrát, kdy se hroutily zdánlivě neotřesitelné diktatury. Příležitost začít s čistým štítem se tak naskytla v Německu v roce 1945, v zemích socialistického tábora v roce 1989 a později v republikách Sovětského svazu, včetně Ruska, v letech 1990-1991. V různých zemích však pád represivních režimů vedl k velmi odlišným výsledkům. Proč byly některé pokusy o uzavření totalitní minulosti a obnovení právního státu úspěšné, zatímco jiné ne? Které společenské a právní instituce a postupy se staly klíčem k úspěchu? Jak specifika historického, kulturního a sociálního kontextu ovlivnila trajektorii vývoje společnosti? A proč se dnes, zejména v Rusku, vrací „nezpracovaná“ minulost v podobě politické reakce? Na tyto otázky hledá odpovědi ve svém výzkumu politoložka a vědecká pracovnice Centra pro soudobé dějiny v Postupimi Evgenia Lyozina.