Kamera obscura

Bez ohledu na to, jak krásný je obraz v cameře obscura, je to pouze obrácený obraz skutečného světa. Nabokovův velký román, jehož mnoho myšlenek bylo rozvinuto v „Lolitě“ napsané o dvacet dva let později. Jedním z klíčových témat tohoto románu je zobrazení života. A jedním z hlavních prostředků zobrazení života je umění, a v první řadě, protože mluvíme o 20. století, kino. Umělecký kritik Bruno Kretschmar, úspěšný znalec malířství a vážená hlava rodiny, se v kinosále setkává s Magdou Petersovou, chudou mladou dívkou, která pracuje na částečný úvazek jako uvaděčka a sní o kariéře herečky. Vášeň, která v něm vzplane, se zdá být závan čerstvého vzduchu, jediný skutečný pocit ve světě věčných lží, dogmat, konvencí a pravidel. Ve skutečnosti je to však jen iluze, zkreslený a obrácený obraz reality v cameře obscura. A Bruno bude muset za toto poznání zaplatit příliš vysokou cenu. Éra velkých iluzí dává neomezené možnosti pro rozjímání a fantazii, ale dříve či později magická filmová show skončí, paprsek filmového projektoru zhasne a divák zůstane v naprosté tmě.