Jak se říká ženám?

Jakého rodu vlastně je slovo „doktor“? Jak zastarávají slovotvorné modely a proč a odkud se berou nové? Co si moderní lingvistika myslí o „autorech“ a „blogerkách“, které zaplavily internet? Ovlivňuje délka kmene podstatného jména vlastnosti tvoření feminitivů s příponou -ka? (spoiler: ovlivňuje, a to velmi). V knize „Jak se říká ženám. Feminitivy: historie, struktura, konkurence“ lingvistka, kandidátka filologických věd, vědecká pracovnice vzdělávací a vědecké laboratoře sociolingvistiky Ruské státní univerzity humanitních věd Irina Fufajevová podrobně hovoří o historii feminitivů v ruštině s odkazem na historické dokumenty a gramatické příručky z různých období, vyvrací četné mýty spojené s feminitivy a také sleduje hlavní trendy a tendence moderního ruského jazyka. Irina Fufajeva vysvětluje rozdíl mezi rodem a pohlavím, jaké jsou slovotvorné modely, jaké přípony se v 21. století „nosí“, jaké jsou rysy běžného rodu a proč si není třeba zvykat na některé příklady „novojaku“ (například známé „ždunu“), zatímco některé způsobují rodilým mluvčím značné nepohodlí, a také nabízí možnosti, jak řešit problémy s „nevhodnými“ – a nikoli chybějícími! – feminitivy. V dodatku knihy čtenáři naleznou také „Ženské sufixárium“, včetně podrobného rozboru „životodárných a vyčerpaných přípon“, a také seznam literatury, kterou lze doporučit všem, kteří se o téma feminitiv zajímají.