Ironie osudu aneb Dobrou chuť! (K 50. výročí filmu)

Jednoho dne dramatik Emil Braginskij a režisér Eldar Rjazanov, přátelé a spoluautoři, zaslechli příběh o muži, který se po koupeli vydal na návštěvu ke svým přátelům, trochu se pobavil u dobře prostřeného stolu a usnul. Příběh mlčí o tom, proč jeho společníky u stolu posedla myšlenka poslat svého spícího společníka vlakem do Leningradu, ale místo toho dorazil do města na Něvě pouze s koštětem v příručním zavazadle. Tento téměř detektivní příběh inspiroval Braginského a Rjazanova k vytvoření veselé a lyrické hry o lásce, která rozkvetla mezi lékařem Ženjou Lukašinem a učitelkou Naďou Ševelevovou. Aby se vyhnuli nepravděpodobnosti událostí vyvolávajících v publiku Stanislavského představivost, zasadili spoluautoři děj svého příběhu na Silvestra, do pohádkové atmosféry očekávání zázraku. Hra se s úspěchem hrály v několika sovětských kinech a později byla adaptována do filmu, který Eldar Rjazanov adaptoval do filmu „Ironie osudu, aneb Koupejte se dobře!“, jenž si brzy vysloužil status nejlepší novoroční komedie v zemi. Čas utekl. Ta země je dávno pryč, stejně jako přátelé a spoluscenáristé, kteří nám dali tolik skvělých filmů, ale my stále sledujeme „Ironii osudu“ na Silvestra a s radostí sledujeme dobrodružství Ženji, Naděži a Ippolita. V této knize najdete jak filmovou verzi „Ironie osudu, aneb Koupejte se dobře!“, doprovázenou záběry z filmu, tak i vzpomínky Eldara Rjazanova na to, jak tento příběh vznikl, jak se film natáčel a jak ho přijala Státní komise – což je také malý zázrak.