Indické příběhy

Původní indické příběhy publikované v této knize si můžeme vychutnat díky anglickému orientalistovi Williamu Crookovi (1848-1923), který byl jedním z předních znalců indického folklóru. Crook absolvoval Trinity College v Dublinu a poté čtvrt století zastával administrativní pozici v Brity okupované Indii. Hodně psal o Indech, jejich náboženství, víře a zvycích. Crook, který si dokonale uvědomoval, jak velký význam má folklór v životě každého národa, začal indické příběhy zapisovat. V této práci mu často pomáhal indický pandit Ramgarib Chaubey, který absolvoval Presidency College v Kalkatě. Crook sepsal více než sedm desítek příběhů v angličtině; ve Velké Británii byly vydány jako samostatná kniha. William se vrátil do Anglie v roce 1910 a o rok později byl zvolen prezidentem Folklorní společnosti, jejímž byl dlouholetým členem. W. Crook tuto čestnou funkci zastával až do konce svého života. Publikaci zdobí kresby Williama Heatha Robinsona (1872-1944). Sám osud ho připravil k tomu, aby se stal vynikajícím kreslířem, protože jeho dědeček, otec a dokonce i strýc byli umělci. Williamovi starší bratři - Thomas a Richard - se nakonec stali ilustrátory. William byl od raného dětství obklopen tvůrčí atmosférou; vyrůstal mezi barvami, obrázky, knihami o umění. Není divu, že se brzy chopil tužek a per. Na samém začátku 20. století byl William Robinson již známý svými karikaturami, ale i ilustracemi k Andersenovým pohádkám, dílům Williama Shakespeara a Francoise Rabelaise. Ilustrace k indickým pohádkám v této knize hovoří o jeho lásce ke stylu art deco. Robinson mladší však měl ještě jednu lásku. Rád vymýšlel a zobrazoval zcela absurdní mechanismy jako „automatizovaný tlumič na lití vody na vyjící kočky“ nebo „židle na odstraňování bradavic na temeni hlavy“. Tyto konstrukce v jeho kresbách, často uváděné do pohybu zvláštními „parními kotli“ - konvicemi ohřívanými svíčkami nebo lihovými lampami - byly tak originální, že se dostaly do anglického lexikonu. Britové dodnes mohou jakoukoli složitou a ne zcela srozumitelnou mechanickou konstrukci nazývat „robinsonovým strojem“. Zejména se tak začalo nazývat jedno z anglických automatických zařízení pro luštění zachycených německých zpráv během druhé světové války.