Padá bílý sníh...

Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko (1932 – 2017) je jedním z nejslavnějších ruských básníků druhé poloviny 20. – začátku 21. století, jednou z hlavních hvězd „poetického boomu“ 50. let. Byl známý jako autor beletrie a memoárů, publicista a scenárista, vyzkoušel si i roli režiséra a herce. Jevtušenko je známý po celém světě, jeho díla byla přeložena do více než sedmdesáti jazyků. „Básník v Rusku je víc než básník.“ Těmito slovy lze charakterizovat autora těchto řádků, Jevgenije Jevtušenka. Jako jedna z nejvýraznějších a nejkontroverznějších osobností světové básnické scény minulého století obdivoval mnohé, jiné udivoval, některé dráždil, ale jak přesně poznamenal Bulat Okudžava, byl „celou érou“. Jeho občanská, sociální a milostná lyrika, podle níž lze studovat jak dějiny země, tak osudy několika generací, je epickým pohledem na vzpurné dvacáté století. Jevtušenkovy básně, podmanivé svou upřímností, vášní a svobodným, nespoutaným myšlením, neztratily na aktuálnosti dodnes a mnohé byly zhudebněny a staly se oblíbenými písněmi.