Idiot

Tak bohaté zápletky jsou vždy „odsouzeny“ k tomu, aby u čtenáře automaticky vyvolávaly efekt přítomnosti. Tajemství nespočívá jen a ani tak v zvratech a obratech událostí, ale ve skvěle napsaných postavách a elektrických výbojích mezi nimi. Souhrnem všech složek je proměna efektu přítomnosti v „efekt účasti“: ponořením se do románu se nejprve stanete neviditelným svědkem událostí a poté se s hlavní postavou tak úzce spjate, že se díváte jeho očima a jeho svět měříte tlukotem vlastního srdce. A pak vyvstává hlavní otázka: jak přežít v tomto světě, který se zdál fiktivní a najednou se stal tak skutečným, a jak se zde nezbláznit. Může nakonec společnost určovat míru něčí „normality“? Obecně, kdo z nás je kníže Myškin?