Gargantua a Pantagruel

Kniha, kterou obdivovali spisovatelé tak rozmanití, jako byli Hugo a Balzac, Prosper Mérimée a Anatole France. Její ozvěny lze slyšet v dílech Racina, La Fontaina a Molièra. Ilustroval ji Gustave Doré a inspiroval Honoré Daumiera... Kořeny fantasmagorického příběhu o králi obrů Gargantuovi a jeho synovi Pantagruelovi sahají do středověkého francouzského folklóru. Odtud si Rabelais také vypůjčil mnoho rysů stylu svého románu: demonstrativní a humorně nepravděpodobné nadsázky, pohádkové zvraty, bouři lidové fantazie a upřímně řečeno surový, stejně tak vpravdě lidový humor. Prostřednictvím karnevalu se však vynořují komické prvky románu, rysy drsné sociální satiry, z níž je ovlivněna moderní církev, soudní systém, pedagogika a mnoho dalšího, a humanistické morální poselství, oslavující svobodu a nezávislost lidské osobnosti, lásku k životu a prosté radosti existence.