Fotografie a její účely

John Berger, básník a prozaik, kritik a historik umění, teoretik a praktik umění, ale i režisér, herec a televizní moderátor (a samozřejmě také publicista a veřejná osobnost, estét a levičák, marxista a francouzský farmář, vtipkář a v konečném důsledku kultovní postava), vytvořil (syntetizoval, strukturoval) osobitý styl a metodu vyprávění, v němž roli postav a dějových figur hrají nejrůznější umění, umělecké školy a směry, ale i individuální tvůrčí biografie. <...> autorovo zachycení textur je zde vždy širší než deklarované téma a implikuje spoustu podtónů a zájmů, víceúrovňové vyprávění, které lze odhalit později, hlubším pochopením kontextu. Čím déle jste uvnitř takové knihy, tím je účinnější a hlubší, protože druhý dech, navazující na její obsah, patří čtenáři. Jeho vnímání. Kniha britského spisovatele a uměleckého kritika Johna Bergera (1926-2017), kterou autor speciálně sestavil pro ruské čtenáře, obsahuje eseje z různých let věnované fotografii, principům fungování poválečného uměleckého systému a také některým významným osobnostem kultury 20. století, od Majakovského po Le Corbusiera. Texty, převážně napsané v 60. letech 20. století, obsahují jak reakci na tehdejší události (smrt Che Guevary, vydání knihy Susan Sontagové „O fotografii“), tak i univerzálnější díla z teorie a dějin umění („Kubistický moment“, „Historická funkce muzea“), která dodnes neztratila na aktuálnosti.