Epos o Gilgamešovi

„O tom, kdo viděl všechno až do končin vesmíru, kdo znal skryté, kdo všemu porozuměl…“ Tak začíná Epos o Gilgamešovi, nejstarší literární památka, která se k nám dochovala z hlubin sumerské a akkadské civilizace. Je to příběh o polobožském králi, který nachází přítele, kdysi „divokého muže“ Enkidua, a po jeho nemoci a smrti se ho pokouší přivést zpět z podsvětí. Příběh o síle a přátelství, pýše a pokoře, strachu ze smrti – a žízni po nesmrtelnosti…

Básník Nikolaj Gumiljov, kterého v roce 1914 posedla myšlenka přeložit „Gilgameše“, tak učinil poměrně volným způsobem. Přeložil tehdy známou verzi básně, která obsahovala asi třetinu toho, co známe dnes, přičemž odstranil „zbytečná opakování“ a doplnil některé pasáže. Zatímco vědecká hodnota jeho překladu je sporná, jeho umělecká hodnota je nepopiratelná. Básníkův hlas přiblížil tragédii mýtického krále čtenáři a umožnil nám „promluvit“ k antice. Nebo naopak promluvil k nám?

Tato publikace není jen úvodem k tomuto velkému dílu Starověkého Východu, ale také hlubokým ponorem do historie jeho překladu a interpretace: Gumiljovův překlad je doprovázen předmluvou jeho přítele, asyriologa Vladimira Šilejka, a také článkem současné badatelky Jekatěriny Markovové.