Ema

Romány talentované spisovatelky Jane Austenové (1775-1817) jsou právem považovány za klasiku britské literatury. Svou literární tvorbu začala parodiemi milostných příběhů, které existovaly v její době. Kritický pohled na literaturu, schopnost analyzovat texty a pracovat s nimi vštípil budoucí spisovatelce její otec, farář George Austen. Byl to široce vzdělaný muž, kterému se podařilo dát svým dvěma dcerám vynikající domácí vzdělání.

Romány Jane Austenové se zcela lišily od sentimentálních děl, která dříve existovala v evropské literatuře, odtržených od života, a která podle Puškinova svědectví četly na konci 18. století mladé dámy jako Taťána Larina. Jane realisticky, někdy s notnou dámou humoru či sarkasmu, popisuje hnutí lidské duše a ta se v průběhu staletí jen málo mění. Díky tomu se spisovatelka stala předzvěstí realismu v anglické literatuře.

Austenová získala velkou slávu svým románem Pýcha a předsudek, vydaným v roce 1813. Román Emma byl vydán o dva roky později a ve 20. století byl několikrát zfilmován. Hlavní postava románu, mladá, bohatá a extravagantní dívka, se baví tím, že domlouvá sňatky jiných lidí a s nadšením dohazuje své známé a sousedy.

Zvláštností románu je jemný anglický humor. Na rozdíl od své hrdinky se spisovatelčin osobní život nevyvíjel. V mládí měla krátký románek, ale nikdy se neprovdala. Jane zemřela v roce 1817 ve věku 42 let a zanechala po sobě několik nedokončených románů. Velká literární sláva se spisovatelce dostala posmrtně.

Postavy románu a prostředí, ve kterém se události odehrávají, jsou v tomto vydání jasně prezentovány díky krásným a detailním ilustracím dvou anglických umělců, bratrů Charlese a Henryho Brockových. Každý z nich se mohl stát postavou spisovatele, ačkoli oba žili a tvořili asi o sto let později - na přelomu 19. a 20. století. Charles Edmund Brock se narodil v roce 1870. Knihy začal ilustrovat ve dvaceti letech a kreativně rozvíjel styl Hugha Thomsona, který je považován za jednoho z nejlepších britských mistrů knižní ilustrace druhé poloviny 19. století. Charles Brock dosáhl v tomto oboru velkých úspěchů: kromě Austenových románů pracoval na perokresbách k dílům Swifta, Thackerayho a Eliota. Henry Matthew Brock byl o pět let mladší než Charles. Oke studoval na Cambridge School of Art, začal se také věnovat ilustraci a stal se členem Královského institutu akvarelových malířů.