Moje děti

„Moje děti“ je druhý román Guzel Jachiny, nejvýraznější debutantky v dějinách moderní ruské literatury, držitelky cen „Velká kniha“ a „Jasná Poljana“ za bestseller „Zulejka otevírá oči“. „Ve svém prvním románu, který se rychle proslavil a rok po svém debutu již žil ve třiceti překladech a na vrcholu světových literárních cen, nás Guzel Jachina vrhla na Sibiř a zároveň ukázala tatarskou povahu v sobě, v Rusku a, dalo by se říci, v nás všech. A nyní ponořuje čtenáře do studené volžské vody, do vlhkého mechu a rašeliny, do vln a bahna, do Ethel-Bulga-Su a její „lidové myšlení“, stejně jako Volha, je hluboké a ona zkoumá německou povahu v sobě, v Rusku a, dalo by se říci, v nás všech. V zápletce jsou v popředí láska, smrt, historie, politika, válka a tvořivost...“ Jelena Kosťukovič Povolží, 20.–30. léta 20. století. Jacob Bach je ruský Němec, učitel v kolonii Gnadental. Dlouho se odvrátil od světa, vychovává svou jedinou dceru Anche na odlehlé farmě a píše pohádky, které se zázračně a tragicky plní. „Chtěl jsem vyprávět o světě německého Povolží – jasném, originálním, živém – o světě, který kdysi vytvořili cizinci v cizí zemi a dnes je ztracen v minulosti. Je to ale také příběh o tom, jak velká láska v našich srdcích vyvolává strach a zároveň ho pomáhá překonávat.“ Guzel Yachina