Tao te ťing

Představujeme čtenářům světoznámou památku čínské literatury, kterou ve 4. až 3. století př. n. l. vytvořil poustevnický učenec Lao-c', kterého L. G. N. Tolstoj považoval za jednoho z největších mudrců. „Kniha cesty a slávy“ – tak lze přeložit starověký název „Tao Te ťing“ („Kniha Tao a De“), napsaná před více než dvěma tisíci lety, je dodnes jedním z nejslavnějších posvátných textů. Její autor Li Er, přezdívaný Lao-c', což znamená „moudrý stařec“, je velmi tajemná postava. Myslitel a básník, zakladatel náboženského a filozofického směru taoismu, byl současníkem Konfucia, sloužil v císařském archivu, ale řídil se svým vlastním učením, neusiloval o slávu a neměl žádné žáky. Stáhl se ze shonu světa a napsal knihu, která je podle historika Sima Čchiena „obsahově hluboká“, protože hovoří o smyslu života, o „vnitřním člověku“.