Příšery z Edenu. Trilobiti, Anomalokaris, Eurypteridi a další příšery

„Monstra doprovázela naši existenci po celou dobu. Na druhou stranu, ti, kteří přežili jejich hostiny, se pokaždé ukázali být nejrychlejšími, nejobratnějšími, nejchytřejšími. Monstra stvořila naše ruce a nohy, náš mozek a výrobu nástrojů. Porazili jsme všechny naše nepřátele: jsou buď v paleontologickém muzeu, nebo v jídelníčku, nebo v Červené knize, nebo nám přinášejí pantofle a vrní na gauči, nebo se rozpouštějí v naší dědičnosti. Ale zde leží možná největší nebezpečí. Hlavní ponaučení paleontologie: kdokoli dosáhl vrcholu, nemá kam jinam usilovat, výběr ho neposouvá vpřed, k lepšímu. Stagnace a specializace obvykle končí vyhynutím. Nyní jsme nejvíc cool na celé planetě. Znamená to, že už nebudeme postupovat a je čas, abychom vymřeli? Navíc jsme se sami téměř stali monstry a stále balancujeme na samém okraji a snažíme se nezatáhnout celou biosféru Země do globálního vyhynutí. Možná je čas konečně se stát inteligentními a vzít evoluci pod kontrolu? Teoreticky můžeme začít ovládat živou hmotu, pravděpodobně je to jediná možnost.“ způsob, jak zachovat, rozmnožit, rozvíjet a šířit život po celém vesmíru. Ale k tomu bychom se museli sami urovnat. A k tomu musíme myslet rozumně, racionálně a usilovat o to nejlepší. A přesně k tomu je věda, včetně paleontologie a antropologie. Doba monster se blíží ke konci. Naším úkolem je zahájit novou éru - éru Rozumu.“ - Stanislav Drobyševskij.